HONZÍČEK

PODPOŘTE HONZÍČKA zašlete finanční příspěvek s variabilním symbolem 220203 na účet 2201235032 / 2010


Máma s tátou si mě vysnili a všechno probíhalo tak jak mělo až do chvíle, kdy maminka začala mít nepříjemný pocit, že se něco děje. Všichni si dělali legraci, že ze mě jednou bude určitě fotbalista. Celou dobu jsem v břiše kopal jak o závod, ale ve 25 týdnu jsem toho najednou nechal. Máma v té době začala mít divný pocit, že se děje něco špatného. 

Pro jistotu navštívila lékaře a tam jí uklidnili, že je vše v pořádku. Pro jistotu si mámu i se mnou pozvali za týden ve středu na kontrolu, která skončila první hospitalizací ve fakultní nemocnici v Ostravě. Vše se semlelo tak rychle, že to máma s tátou vůbec nestíhali registrovat. 
Abych se ale vrátil k tomu, proč jsem přestal kopat - mámino tělo, jak později lékaři zjistili, mě už nechtělo dál živit a k tomu všemu se mi velmi pozvolna ztrácela moje ochrana - plodová voda. Po hospitalizaci a různých vyšetřeních máma dostala injekci kortikoidů, abych se co nejrychleji fyzicky posunul o pár týdnů dopředu, protože byla velká pravděpodobnost, že nedostávám dostatek živin a budu muset na svět každým dnem.. 

Za pár hodin po hospitalizaci jsem se úplně ztrácel. Nikdo neslyšel moje srdíčko a ošetřující lékař rodičům oznámil, že mají dvě možnosti: 

  • počkat do ráda, až se mi vyvinou plíce a posunout mě ve vývoji až o pár týdnu dopředu, ale bylo tady riziko že to možná to nepřežiju
  • mámu vezmou na sál hned a šance, že povedu normální plnohodnotný život bude 20%. 

Máma s tátou se tehdy rozhodli neriskovat můj život! Sebrali všechny síly a máma šla na sál. 

Narodil jsme se ve středu v 19:15 hod. měřil jsem 34cm a vážil 640g čisté lásky. 

Ale lehké jsem to moc neměl. Museli mě dvakrát oživovat, strávil jsem dva měsíce v inkubátoru na různých podpůrných přístrojích, přes 1200 hodin na dýchacích přístrojích, prodělal jsem dvě operace tříselné kýly. Naštěstí jsem už od začátku měl na novorozenecké JIP skvělou péči lékařů i sester, kteří mě bezpochyby zachránili. A za to jsem jim já i máma s tátou velmi vděčni. 
Týden po narození jsem měl krvacení v zadní jámě lební, kvůli nezralosti cév. A díky této nešťastné příhodě mám dnes zdravotní omezení. Byla mi diagnostikována hypotonie, strabismus a hypertonie dolních končetin. Dneska je mi skoro 10 let, nemluvím, ale kdybych mohl řekl bych vám toho mnohem víc než pár řádků. Ale už začínám pomaloučku chodit a o to více potřebuji cvičit :) 

Děkuji všem, kteří při mě stojí a pomáhají mi!!!
Honzík s rodiči. 

QR Platba

 

Podpořte projekt zasláním finančního příspěvku s variabilním symbolem 220203 na účet 2201235032 / 2010

nebo

pošlete příspěvek během pár vteřin

*v případě zájmu PRO DÁRCE zajistíme úlevu na daních

Fotky

  • Podpořili jste "HONZÍČEK" částkou

    500 Kč

  • Na účtu "HONZÍČEK" je ještě

    500 Kč

Děkujeme!

Nadační Fond Helpínek