PŘÍBĚH LAURINKY V DOBĚ, KDY JSME JI PODPOROVALI:

Laurinka se narodila jako zdravá holčička, ale ani ne ve 3 týdnech života byla napadena vlastním otcem a poznamenal jí život. Laurinku našla za "5 minut 12" rodinná známá. Našla jí a byla samá modřina, očička v sloup a byla v křečích. Zavolala rychlou záchrannou službu, čímž ji zachránila život. S akutím krvácením do mozku byla přijatá na ARO. Bilogickým rodičům byla odebrána a o pěstounství si zažádala výše zmíněna Lucie, která je pro nás andělem. Jelikož má sama 3 děti a rozhodla se bojovat za Laurinku a její "návrat do normálního života". 

Příběh podle Lucie:

Laurinku znám od narození, (od malého kluka jsem znala jejího otce, a díky němu poznala matku malé 14 dní před porodem) byla jsem první, kdo věděl, že je na světě. Dokonce jsem jí s matkou vyzvedávala z porodnice. Byla to krásná a naprosto zdravá holčička. Vše bylo bez komplikaci, krásně prospívala.

Bohužel, start do života pro Laurinku nebyl lehký, a to sice díky jejímu otci, který jí zmrzačil na celý život. Laura neměla ani 3 týdny, když ji její otec hodil do postýlky, dal nejspíš pěsti do hlavičky a jak jsem se od doktorky dozvěděla, pravděpodobně ji dusil (polštářem, rukou nebo ji hlavičku zabořil do matračky, těžko říct) ... Toho dne jsem Laurinku našla kolem 17 hodiny, okamžitě jsem volala záchranku a frčela tryskem na ARO, kde mi lékař sdělil, že nebýt mne a mé pohotové reakce, ta holka tu do 20 minut není! Lauře se to stalo plus mínus o půlnoci, měla akutní krvácení v hlavičce, byla samá modřina, očička v sloup, celá nějaká v křeči... Rozjel se kolotoč, kriminálka, lékaři, ospod apod... 

Laurince diagnostikovali syndrom týraného dítěte, krvácení v hlavičce, nenávratně umrtvené mozkové buňky, rozvoj epilepsie, na kterou bereme lék KEPPRA, možnou slepotu - až nyni nám napsal doktor brýlky na jednom oku ma 3 dioprie a na druhem 2 i okluzor, vzhledem k tomu, že levé oční svalstvo by se díky němu mělo posílit a neměla by šilhat, aktivně spolupracujeme i s rannou péčí, kdy se snažíme za pomocí různých předmětů aktivovat oční svalstvo/pozadí...

Hluchotu - která se nyní s odstupem času naštěstí neprojevila, těžkou mentální retardaci, DMO, ochrnuti pravé časti těla a spousty dalšího. Byli jsme hospitalizováni v Brně, kde šla na MRI a sdělili mi, že levá strana hlavičky je kompletně umrtvená, a nikdy to nebude lepší. Není možná ani žádná operace, protože není co operovat. 

Už je to rok a projevili se u malé bohužel i střevní potíže, aby mohla papat normální tuhou stravu musíme podporovat lékem Forlax, díky němuž má Lauri možnost vykonat potřebu normálně a bezbolestně,a snad se nám to upraví i na pravidelnou stolici. Laurinka je svým způsobem ,,ležáček" :-( Nedrží si flaštičku, nesedí, neudrži déle než jeden tah hračku v ručičce, krmení přes lžičku sice zvláda, ale taky je to boj, než tu pusinku otevře a pochopí co se po ní chce. Nepije s dětského hrnečku jako normální děti, ale stále s kojenecké láhve. Je neaktivní co se oblékání týče (oblékáme jako novorozeně) atp.

Na druhou stránku jsem na ní nesmírně pyšná, protože se alespoň dokáže kutálet na zemi z bříška na záda a opačně, i když pouze přes levou stranu. Komunikuje úsměvem, pláčem, broukáním, pištěním, a tím dokáže dát patřičně najevo, co se jí líbí nebo nelíbí. Takže nějakým způsobem se přece jen projevuje, a i tímto již přelstila prognozy lékařů, protože nic s výše uvedeného vlastně neměla dělat.

Já a naše okolí mne vnímá že jsem jako její pravá MÁMA!. Nestydím se za to, že mám u sebe dítko s „problémem“, Naopak jsem ráda, že ji máme! Nevnímám, že jsem udělala něco ,,speciálního"! Prostě jsem ji nemohla a ani nechtěla nechat někde v „kojeňáku“!  

S Laurinkou navštěvujeme soukromé rehabilitace POKROK, malé to nesmírně pomáhá, momentálně je to tak, že díky neurofyzioterapeutům se krásně zlepšila a opravdu dělá aspoň pokrůčky!!! Jenže, rehabilitace jsou pro nás po finanční stránce velice nákladné, vzhledem k tomu, že nejsou hrazeny pojišťovnou ani s části, a tak budu ráda za každou pomoc.  

 Budu za Laurinku bojovat, dokud mi síly budou stačit a udělám pro ni maximum. :-)  

maminka Lucie