PŘÍBĚH TOMMYHO V DOBĚ, KDY JSME JEJ PODPOROVALI:

Jmenuji se Tommy, jsem usměvavý klučina, který má 5 roků a diagnostikovali mi vývojové onemocnění mozku. Navštěvuji speciální MŠ, miluji písničky a říkanky.

Nosím plenky a jsem plně odkázaný pouze na maminku, proto ani nemůže chodit do práce... 

Jsem jediný syn maminky a žijeme spolu sami nedaleko Olomouce. Výrazně zaostávám v psychomotorickém vývoji. Neumím chodit, koordinace mi dělá potíže, ručky používám velmi omezeně, mám porušenou senzoriku, nemluvím, sám se nenajím, nemám vyvinutou jemnou motoriku ani neuchopím předměty. Je velmi obtížné mě motivovat, ne vždy dokážu navázat oční kontakt i kvůli zrakovému postižení, které doprovází mou diagnózu. .

I přes všechny tyto obtíže jsem stále veselý, plný elánu a denně dělám mamince radost svou obrovskou chutí do života. Jsem velmi vnímavý, miluji jídlo, i když se sám nenajím, ale už se pomalu učím držet pár sekund lžíci. I když nosím plenky, vím, k čemu nočních slouží a zvládnu jej i použít. Je evidentní, že se dokážu naučit spoustu věcí, jen je třeba mě podporovat a stimulovat v mém vývoji. Ke všem těmto pokrokům mi pomáhají rehabilitace a různé terapie.

S maminkou navštěvujeme mnoho ambulancí a specialistů, chodíme plavat, na hipoterapii, jezdíme do lázní a používáme vhodné kompenzační pomůcky pro můj všestranný rozvoj. Ne vždy spolupracuji a někdy je opravdu velmi složité mě motivovat. Hodně se uzavírám do svého světa písniček a říkanek, kdy jsem nejšťastnější. I přes původní negativní prognózy se vyvíjím a dělám pokroky. Z ležícího dítěte, které zrakem nevnímalo skoro nic, jsem nyní veselý klučina, který se zajímá o vše okolo sebe, pohybuji se plazením. Stále jsem v pohybu a pomalu se snažím postavit na nožičky.

Také jsme začali trénovat chůzi v chodítku a moc se mi to líbí. V tomto posunu mi velmi pomáhají speciální neurorehabilitace, které nejsou hrazeny pojišťovnami.  Jsou ovšem finančně velmi nákladné. V dnešní době je bohužel většina terapií a rehabilitací pro děti jako jsem já, brána, jako jakýsi nadstandard, za který si rodiče musí připlatit.

Přitom rehabilitace je základ všeho. Je to velmi smutné a maminka se cítí dost bezmocně, když musí stále jen shánět peníze, aby mohla svému dítěti dopřát adekvátní péči, která mu může dopomoci stát se jednou soběstačným člověkem. Hodně financí už padlo z úspor, pomáhají nám známí, příbuzní, nadace, sbíráme víčka, ale i tak je peněz stále potřeba, protože mám celý život před sebou. Cvičení a terapie mě budou provázet možná celý život.

Největší progresy jsou ale u malých dětí čili potřebuji intenzivní cvičení celý rok a pravidelně. Maminčiným snem je dopřát mi kvalitní a důstojný život s co největší mírou soběstačnosti. Bude velmi vděčná všem, kdo mi pomohou k tomuto snu.

 V Tommyho rozvoji nám velmi pomáhají rehabilitace v centru ARCADA, kde nyní dojíždíme 2krát týdně až z Olomouce. Bohužel je pro mě velmi složité tento interval udržet, jelikož je to velmi finančně náročné a Tommyho vychovávám sama. Je ve 4. stupni závislosti a do práce bohužel zatím chodit nemohu........  
 

Za jakoukoliv snahu pomoci mému Tomičkovi, ze srdce Všem velmi děkuji !!! 

Maminka Tommyho